Závitník a tvářecí závitník

Závitníky a tvářecí závitníky

Závitník je nástroj, který slouží k ručnímu nebo strojnímu řezání vnitřních závitů ve válcovém otvoru. K řezání vnějších závitů se používá závitové očko nebo závitnice. Oba dva nástroje se upevňují při ručním řezání do vratidel různé konstrukce, které tak umožňují jejich snadné uchopení a působení dostatečné síly.
Zpravidla se k ručnímu vytvoření vnitřního závitu používá sada dvou nebo tří závitníků, které díky vratidlu postupně vyříznou požadovaný závit (označeny jsou zpravidla jedním a dvěma proužky, kalibrační závitník je bez proužku).
První závitník předřeže závit a bere 30 %, druhý závitník řeže 60 % a třetí dořeže 10 % materiálu a také kalibruje. K řezání závitů v průchozích otvorech v průmyslové výrobě je zpravidla použit jediný závitník, který umožňuje dokončit operaci, a to bez výměny nástroje.

Dalším způsobem vytváření vnitřních závitů je tváření. Používá se k tomu tvářecích závitníků (jako např. tento strojní tvářecí závitník DIN 371 M 3), které z materiálu neodebírají třísku, ale vytváří závit takovým způsobem, že závitová šroubovice je do materiálu vymačkávána. Tyto závitníky nedisponují řeznými drážkami pro odvod třísek a tudíž nedochází k oslabení průřezu. Jsou tedy odolnější proti zlomení.